Palmovka Park II
Praha
[ 295 ]

Projekt Palmovka Park II vyrostl na křižovatce ulic Koželužská a Voctářova v Praze 8. Jedná se o administrativní budovu stavební společnosti Metrostav a.s. podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Komplex je situován mezi libeňským zámečkem a Libeňským mostem, naproti stávající centrále společnosti Metrostav. Investičním záměrem je sestěhovat všechny divize z různých míst v Praze do nové budovy a tím zefektivnit řízení a chod společnosti, včetně úspory některých provozních nákladů.Budova je tvořena třemi věžemi A, B a C. Půdorys jednotlivých věží je trojúhelníkového tvaru, každá jiné velikosti se zaoblenými rohy velkého radiu. Spojení věží A-B a B-C je provedeno spojovacím krčkem. Vstupní hala se třemi vstupy je společná pro všechny tři věže a bude tvořit hlavní komunikační tepnu pro celý administrativní komplex. Výškově jsou věže A a C řešeny jako pětipodlažní, věž B jako čtyřpodlažní, na střechách jsou jednopodlažní a dvoupodlažní nástavby. Administrativní budovy nabídnou přes 12.500 m2 kancelářské plochy a dvě podzemní podlaží s parkovacími místy.Hlavní fasáda budovy je tvořena kombinací pásových oken a parapetních pásů s vnější pohledovou plochou ze sklocementového obkladu. Pásová okna mají základní rozměr: šířka 1350mm, výška 1930mm. Každé druhé okno je otvíravo-sklopné, rámy oken jsou vyrobeny ze systému Schüco AWS 70HI. Barva okenních rámů je bílá. V nadokenní části oken jsou umístěny elektricky ovládané lamelové exteriérové žaluzie. Okna byla vyráběna jako kompletní dílce, tzn. včetně zasklení, a takto se i osazovala na stavbu pomocí jeřábu. Princip kompletizovaného okna včetně zasklení a osazení maximálního množství všech prvků již ve výrobě umožňuje lepší kontrolu kvality a snižuje pracnost na stavbě.Dominantním prvkem všech tří věží je předsazená provětrávaná fasáda v neprůhledné parapetní části, kterou tvoří více než 13.000 kusů sklocementových desek. Převládající rozměr desek je 1336 x 186mm, spáry mezi deskami jsou široké 14mm. Sklocementová deska je 13mm silná. Jedná se o betonový výrobek, probarvený ve hmotě, vyztužený skelnými vlákny, který je vyráběný pod názvem Fibre C od dodavatele Rieder. Barva fasádních desek je bílá, s hladkým povrchem. Jednotlivé desky obkladu jsou na fasádě osazeny na vazbu s přesahem poloviny délky desky. Zajímavý efekt na fasádě je dosažen v obloukových částech, kde probíhá stejný princip osazení rovných desek s přesahem na vazbu.U samotného kotvení neprůhledné parapetní části je využito kotevních prvků pásových oken. Tím byly eliminovány tolerance mezi jednotlivými konstrukcemi, zefektivnil se montážní postup kotvení a rovněž se přispělo ke zlepšení tepelně-technických parametrů, kde díky tomuto technickému řešení nebylo nutné vrtat kotvy pro nosný rošt obkladu do železobetonového parapetu. Na kotvy pásových oken jsou osazeny svislé hliníkové profily, které tvoří nosný rošt pro obklad. V obloukových částech je osazen profil s půlkulatým zakončením, umožňující montáž rovných desek na oblý půdorysný tvar betonového skeletu. Na jednotlivé sklocementové desky je osazen kotevní systém, který se skládá z hliníkového výztužného obdélníkového profilu, hliníkových terčů lepených na desku a speciálních kotvících profilů, které zapadají jeden do druhého a pomocí kterých se deska kotví na svislé nosné profily roštu.Montáž sklocementového obkladu probíhala z fasádního lešení. Sklocementové desky byly na lešení dopravovány jeřábem ve speciálně vyhotovených dřevěných přepravních bednách. Postup montáže desek na fasádu byl časově velmi náročný. Každou desku bylo potřeba montovat jednotlivě.Na střechách věží jsou nástavby, jejichž fasádu tvoří u věže A a C opláštění kompozitními deskami, tzv. bondovým obkladem, u věže B je pak opláštění řešeno jako kombinace rastrové fasády typu sloupek-příčník a bondového obkladu. Stejně tak i opláštění spojovacích krčků a fasáda v přízemí je provedena jako kombinace prosklené rastrové fasády typu sloupek-příčník, která je doplněna v neprůhledných částech bondovým obkladem.Samostatnou kapitolou je pak zaplavení celé stavby povodní začátkem června 2013, zaplavení rozestavěných konstrukcí v přízemí a znehodnocení značné části uloženého materiálu včetně velkého počtu sklocementových desek. Tato událost měla velký dopad na postup realizace celého projektu.