cz en fr
265
Digital Park II
Bratislava
realizace 2008–2009
investor Digital Park Einsteinova
generální dodavatel Bovis Lend Lease
architekt Cigler Marani Architects
typ konstrukce modulová
typ stavby administrativní
objem zakázky fasádního pláště 250 mil. Kč a více

Digital Park je moderní administrativní komplex, strategicky umístěný u hlavního dopravního tahu Bratislavy, v ulici Einsteinova. Výstavba byla rozdělena na tři etapy, při kterých byla zastavěna celková plocha přesahující 73 000 m2. V osmi nadzemních podlažích se nacházejí kancelářské prostory, v přízemí jsou umístěny obchodní prostory, restaurace a kavárna, v suterénech pak parkování. Sipral dodával lehký obvodový plášť budov, který je pro tento projekt navržen jako modulový.
Architektonický koncept druhé a třetí etapy, jehož autory jsou Jakub Cigler a Vincent Marani z ateliéru Cigler Marani Architects, a.s., je založen na jednoznačné hmotové koncepci stejně vysokých a navzájem propojených lichoběžníkových objektů. Takto definované hmotové řešení vytváří v okolní nesourodé zástavbě svébytnou a zároveň objemově přiměřenou strukturu, reagující na měřítko stávajícího urbanizmu. Cílem návrhu bylo zasadit budovy do parkově kvalitního prostoru, čemuž byla podřízena i koncepce dopravního řešení. Velkokapacitní parkovací prostory jsou ukryty v podzemí budov a předpolí objektu je pojato důsledně jako park s pochozími plochami, zelení a vodními prvky. Budovy Digital Parku sestávají z jednoduchých prosklených lichoběžníkových objektů. Ty jsou vůči sobě pootočeny a reagují tak na nepravidelný tvar pozemku, definovaný z jižní strany linií železnice a ze severní a západní strany komunikacemi celoměstského významu. Řešení areálu je založeno na otevřenosti vůči svému okolí a s tím souvisí i vybudování parku – nového městského prostoru, jenž zpříjemňuje prostředí jak novému areálu, tak i širší veřejnosti.
Budova vychází z orientace vůči městskému centru, respektive vůči Bratislavskému hradu, a to jak lichoběžníkovým řešením jednotlivých hmot, tak i koncepcí fasády. Fasáda je na severní straně směrem k centru města otevřená a více prosklená, na jižní straně je naopak uzavřenější vůči zástavbě sídliště Petržalka. Toto řešení fasády zároveň zohledňuje vliv tepelných zisků budovy ze slunečního záření. Na bočních stranách se poměr zasklených a pevných částí plynule mění, čímž se vnáší do celkové kompozice objektu prvek dynamičnosti. Ten se dále rozvíjí v dílčích architektonických celcích – ve vstupním lobby, landscapingu atd.
Lehký obvodový plášť je na všech šesti prstech objektu i spojovacích krčcích řešen jako modulový. Jednotlivé moduly byly kompletně vyrobeny ve výrobním závodě a dopraveny na stavbu. Na ní jsou už pak jen zavěšeny na systém kotevních bodů. Tento typ opláštění umožňuje zvýšení kvality, a to díky kontrole všech komponentů i celého modulu přímo ve výrobě, dále pak rychlou a efektivní montáž, větší nezávislost na povětrnostních podmínkách. Eliminuje rovněž potřebu lešení.
Systém opláštění byl vyvinut na míru speciálně pro tuto zakázku. Typická velikost jednoho modulu činí 2,7 x 3,9 m. Větší šířka modulů umožnila optimalizovat množství kotev, vytížení dopravy i montážní časy. Moduly mají netradičně otevírající se část zasazenou nikoliv v prosklené, ale v plné části. V exteriérové části jsou moduly obloženy kompozitními deskami a ocelovými lakovanými plechy. V průběhu návrhu obvodového pláště bylo nutné vedle požadavků estetických, statických, akustických apod. myslet i na technologické optimalizace tak, aby bylo možné dodat fasádu v požadovaném čase. Požadovaná rychlost montáže byla přibližně 9000 m2 za měsíc. Z toho důvodu byly jednotlivé vkládané prvky včetně oken navrženy jako samostatné díly, kompletované zvlášť a následně osazované do finálních modulů jako celky. Tento koncepční návrh umožnil denní produkci necelých 300 m2 pláště na jedné ze tří kompletačních linek.
Do plochy modulové fasády jsou místy zasazeny trojrozměrné moduly tzv. arkýře. Pro návrh těchto arkýřů, stejně jako u všech modulových fasád, byl využit projektový 3D software SolidWorks. 3D modely modulů byly použity ke statickému a tepelnému posouzení, analýze technologických postupů výroby a výrobě samotné. Výroba totiž zpracovává 3D modely a ty jsou následně odesílány přímo do obráběcích center.
Moduly jsou zajímavé netradičním způsobem otvírání – neotvírají se prosklená okna, ale neprůhledné části tvořené panely. Vnější strana modulů je obložena kompozitními deskami a lakovanými plechy.
Modulový typ opláštění doplňuje polosturkturální rastrová fasáda v části parteru objektů. V místě vstupů, kde je fasáda samonosná přes dvě podlaží, je použit tzv. systém Aufsatz – nasazovací systém na ocelovou podkonstrukci.